Historie

Ves Kalec byla poprvé připomínána roku 1234, kdy byla v držení bratrů Oldřicha, Bedřicha, Holšťálka a Menharta z Kalce. Kalec byl ve 14. století v držení drobných feudálů, někdy byl i rozdělen, mezi majiteli byl v roce 1346 uváděn i plaský klášter, na počátku 15. století patřil krátce Janovi z Rabštejna.Za husitských válek získali Kalec vladykové ze Šanova. K roku 1543 je poprvé připomínána tvrz, když ji Viktorin Šanovec nechává vložit do obnovených zemských desek.

Svatbou s Barborou Šanovcovou získal Kalec Adam Ferdinand Údrčský z Údrče, který ale později hlasoval pro zvolení Fridricha Falckého za českého krále. Přestože Adam F. Údrčský během stavovského povstání zemřel, byl po Bílé hoře v roce 1623 odsouzen ke ztrátě majetku. Přestože poručníci jeho dcery a právoplatné dědičky Benigny Kateřiny proti rozhodnutí protestovali, císař Ferdinand II. ves s poplužním dvorem a mlýnem daroval plaskému klášteru. Za třicetileté války byl Kalec roku 1639 vypleněn husary, k roku 1641 se rolníci trápili se Švédy. Po válce bylo ve vsi 8 usedlostí.

V letech 1710–16 nechal plaský opat Evžen Tyttl vystavit nový barokní dvůr s kaplí sv. Markéty, pravděpodobně na místě původní zemanské tvrze. Autorství dvora bývá připisováno nejčastěji J. B. Santinimu-Aichelovi, který v době výstavby s plaským klášterem spolupracoval a je pokládán i za autora projektu později postaveného dvora v Hubenově. Přestože celkové řešení i detaily dvora v Hubenově zapadá mezi známá díla Santiniho, jde stále jen o variantu staršího dvora v Kalci. Zásadní vliv výstavbu dvoru je připisován také samotnému opatu Evženu Tyttlovi. Je možné, že právě opat zajímající se aktivně o architekturu byl autorem koncepce výstavby hospodářských dvorů na plaském panství.

Po zrušení kláštera Josefem II. roku 1785 přešel Kalec jako celé plaské panství do správy náboženského fondu, od kterého roku 1787 koupil dvůr Prokop Lažanský z Bukové a jej připojil k panství manětínskému. V letech 1805–28 byla ve dvoře továrna na sukno. Po dělení panství Lažanských v roce 1830 byl Kalec připojen k rabštejnské části. Po zrušení robotní povinnosti ves zřejmě zcela zanikla.

Při 1. pozemkové reformě změnil dvůr majitele, jehož potomkům, rodině Brčkově, byl dvůr po roce 1989 v restituci navrácen. Současní majitelé měli zájem o obnovu dvora a postupně došlo k opravě velké části dvora tak, aby tato výjimečná historická památka zůstala zachována.

Architektura

Dispozice dvora Kalce je nejpozoruhodnější mezi barokními dvory plaského kláštera – její geometrická konstrukce a vzájemně korespondující rozměry jednotlivých částí vytvářejí řadu zajímavých vazeb. Půdorys staveb dvora tvoří protilehlá dvojice různě rozevřených „V“. V jihozápadním vrcholu prvního z véček stojí dominantní budova zámečku. Úzká a vysoká budova s polovalbovou střechou a původně cibulovou věžičkou má dvě obytná patra, navíc nese další tři patra sýpek. Zámeček dotváří dvě krátká obytná dvoupodlažní křídla pod valbovou střechou o třech okenních osách, na která navazují stodoly. V bočních rozích stály mléčnice a řezárna o poloviční šířce, do roku 1839 však byly zbourány. K nim se v druhých křídlech připojovaly stáje a kravíny s obytnou, rizalitově rozšířenou části, kde bydlel šafář a ovčák. Severovýchodní vrchol druhého véčka tvoří ohradní zeď s branou, která původně měla půlkruhově sklenutý kamenný portál. Kaple sv. Markéty je dle tradice kladena do jednoho z obytných objektů u brány, kde je místnost s okrasným štukovým zrcadlem a polosloupy v rozích.

Fasáda zámečku je členěna lesenovým orámováním kamenných ostění oken s ušima, ostatní fasády jsou členěny rytmem ostění oken a vyčnívajícím zhlavím vazných trámů. Na vnitřní straně střední části zámečku je mezi okny prvního patra kamenný erb plaského opatství z roku 1769 s osobním znakem opata Fortunáta Hartmanna a kryptogramem F.H.A.P.P.L.V.V.G (Fortunát Hartmann, opat plaský, probošt českolipský, vizitátor a vikář generální). Nad ním je umístěna nápisová deska s chronogramem: EVGENIUS TYTTL / ABBAS DE PLASS ORD. / CISTERCI. PRAEPOSITVS LIPPAE / HOC PRAE DIUM / POSTERIS SVIS / FIERI FECIT a nad ní sluneční hodiny.

Před zámečkem bývala v 19. století okrasná zahrada.

(jako zdroj byl částečně využit text otevřené encyklopedie Wikipedie
- www: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kalec&oldid=4388512 )

© KALEC 2009 - připravila společnost FARMY.CZ